Dhoul - rudý ďábel indické džungle

Ryšaví psi, Dhólové –vrazi, krvelačné bestie, lovci tygrů. Obrovské smečky čítající stovky členů ničící vše živé. Ostatní obyvatelé džungle se jejich nájezdů velmi obávají a prchají před nimi. Nějak takto Dhouly popisuje britský spisovatel Rudyard Kipling ve své druhé Knize džunglí, posuďte sami.

 

 

Indický divoký pes neboli dhoul (Cuon alpinus) je psovitá šelma, žijící v oblastech jihovýchodní Asie, jediný zástupce rodu Cuon a v současné době podle IUCN (World Conservation Union) „ohrožený“ druh, který čelí vysokému riziku vyhynutí. Podle posledních záznamů se ve volné přírodě pohybuje pouho pouhých 2500 dospělých jedinců!

 

 Společně žít, společně lovit, společně vychovávat…

Dhoulové jsou vysoce společenská zvířata, žijící ve smečkách, přesněji řečeno rodinách, vedených dominantním párem. Přestože jsou často přezdíváni i jako vlci rudí, povahou a sociální strukturou mají určitě blíže k šakalům než vlkům. Rodiny čítají obvykle 5-10 jednotlivců, nezřídka se však počet vyšplhá i přes 25, to když vytvoří tzv.klan, kde vedle sebe žije několik rodin mezi sebou navzájem propojených. Společně se svými druhy dhoul odpočívá, loví i pečuje o mláďata, po jejich narození je zvykem ostatních členů matce s výchovou vypomáhat. Dospělí jedinci přinášejí štěňatům potravu, kterou jim poté vyvrhnou již natrávenou. Pro odpočinek a relativní bezpečí využívají skalní rozsedliny, nory po jiných savcích nebo své vlastní, které si pak udržují po celé generace. Ze zástupců čeledi psovitých šelem jsou známy jako nejpřizpůsobivější různým klimatickým podmínkám, bez větších problémů snesou chlad hor i život v tropických vedrech. Typická je pro ně kopcovitá, zalesněná krajina, výjimku tvoří Tibet, kde obývají náhorní plošiny. Pohybují se v prostředí až do 3000 metrů nad mořem.

 

 

 Lovec tygrů

Jsou to neúnavní a odvážní lovci, často si vybírají kořist mnohonásobně větší než jsou oni samy. Mezi jejich nejčastější úlovky patří jeleni axisové, sambaři, divoká prasata, troufnou si ale i na obrovitého Gaura. Potencionální oběť dokáží cílevědomě pronásledovat mnoho kilometrů a vyčerpat ji dlouhým během natolik, že není schopna se úspěšně bránit. Zajímavostí je také hlasové dorozumívání jednotlivců pomocí jakéhosi „hvízdání“, což ještě zdokonaluje už tak vyspělou organizaci celé štvanice. Skvěle sehraný tým nejprve odvrátí pozornost útoky na hlavu a čenich kořisti, hlavní a finální útok je pak mířen zezadu a ze stran. Okamžitě po padnutí je přemožený úlovek sežrán, vnitřnosti jsou mnohdy vytrhávány z těla oběti ještě zaživa. Za hodinu do sebe jediný dhoul dostane až 4kg masa. Je také známo a v odborné literatuře popsáno několik případů, kdy se skupina v zápalu boje odvážila napadnout a zabít tygra. Za takovouto troufalost však obvykle platí značnými ztrátami, neboť tygr je schopen dospělého psa usmrtit jediným úderem mohutné tlapy. Jsou to sice velice vzácné případy, nicméně opět to dokazuje sílu nezdolné vůle a schopnost mistrně organizovaného útoku na daleko větší a silnější zvířata. Jako doplněk nepohrdnou ani rostlinnou stravou či ovocem.

 

 Rozmnožování     

Období páření probíhá zpravidla v období mezi říjnem a lednem. Připravenost dává samička najevo tvrdošíjným pronásledováním samce, kňučením a dorážením. Po zabřeznutí si nastávající matka hledá nejvhodnější místo ke zbudování pelechu, nezřídka se o jeden takový podělí více samic najednou. Štěňata přicházejí na svět přibližně za 60dní a to zcela slepá. Teplo domova poprvé opouštějí již po jednom měsíci, kdy se vydávají na první průzkum nejbližšího okolí. Za dalších 6týdnů jsou již plně soběstačná.

 

 

 Dhoul a člověk    

Podle úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy - CITES, spadá dhoul do přílohy II., kde je veden jako kriticky ohrožený druh, jehož obchod je na mezinárodní úrovni striktně omezen a podřízen dozoru.

Nemalý vliv na klesající počty indických divokých psů má samozřejmě stále se zmenšující přirozené prostředí a s tím související úbytek potravy, zejména ale jejich odedávna pravidelný odstřel. Indy byl preventivně zabíjen kvůli ochraně dobytka, přestože je velice plachý a setkání s člověkem se vyhýbá. Ze strany britských kolonizátorů byl zase označen za „škodnou“ z důvodu úbytku populace divokých, lovných zvířat. Od roku 1972 jsou v Indii podle tzv. „Wildlife Act“ chráněni, výjimkou této vyhlášky je zabití šelmy v sebeobraně nebo pokud se jedná o prokazatelného „lidožrouta“! Sluší se však zdůraznit, že do této doby neexistuje jediný zaznamenaný případ útoku dhoula na člověka.

 

 „ Tváří v tvář  - zaostřeno na dhouly “

Šance fotografovat zblízka tato vzácná zvířata se nečekaně naskytla v tygří rezervaci Pench, parku zaměřeném na ochranu „pruhovaného pokladu“ v srdci Indie.

Naše skupina měla na dhouly štěstí dokonce 2x, hned při prvním výjezdu nás překvapili téměř za vstupní branou, křižujíc nám cestu – byli bohužel dost daleko a natolik rychlí a ostražití, že jsem nestačil ani zaostřit. Úvod to byl sice vzrušující, nicméně jen potvrdil naše domněnky, že „zvěčnit“ tyto šelmy nebude nic jednoduchého – v té chvíli jsme samozřejmě neměli ani potuchy, co si pro nás Indie nachystala na zítřek. Bylo něco kolem 16té hodiny, pozdní odpoledne a nám se schylovalo k dalšímu neúspěšnému „lovu“ na krále džungle, když náš průvodce dostal od kolegy echo o výskytu poměrně početného klanu Wild dogs nedaleko od nás. Ani ne za dvě minuty svižné jízdy džunglí jsme byli na místě a s až dětskou radostí vychutnávali první, skutečně bližší a poměrně vzácný zážitek s těmito šelmami. Na rozdíl od minulého, letmého setkání se nám nyní nabízel pohled na menší klan (zhruba 10 zvířat) v nádherném světle, přímo před skly teleobjektivů a „hladových“ spouští závěrek našich foťáků. Tento nevšední okamžik byl ještě umocněn vskutku nečekaným klidem pozorovaných zvířat. Zpětně již nedokáži přesně říct, jak dlouhou dobu jsme v jejich společnosti strávili, ale odhaduji, že se nám podařilo „ukrást“ něco kolem 7-10 minut z jejich nepříliš hojně zdokumentovaných životů.

 

 článek publikován v magazínu Příroda 10/2013

 

 

níže je ke shlédnutí kompletní fotogalerie...

 

 

Přidat příspěvek

Příspěvky

Cl
Franta | 29.6.2014 (10:07)
Hezke a poučné pocteni vcete fotek